V posledních kapitolách jsme se zabývali hlubším prožíváním Krista, a v poslední
kapitole jsme se dívali, jak se vyrovnat s hříchy a vyznáním. Nyní pojďme dál a
uvažujme, jaké další zkušenosti s Kristem nás čekají, když půjdeme ještě hlouběji.
Nejprve si vezměme Písmo. Lze Písma užít hlubším způsobem, než jak jsme se o
tom zatím zmínili? Vzpomeň si prosím, že čtení Písma je cestou do modlitby.
Vzpomeň si také, že co čteš, se může stát modlitbou. Může Písmo poskytnout ještě
něco více? Ano, můžeš Písmo použít ještě vytříbenějším způsobem. Uvažujme o
něm. Uvedu stručný praktický popis. Nejprve přijdi před Pána a začni číst.
Jakmile pocítíš, že tě Pán v nitru přitahuje k sobě, přestaň číst. Nyní prostě
setrvávej v tichu. Zůstaň tak chvíli. Pak čti chviličku dál. Pokaždé, když pocítíš, že
tě Bůh táhne hlouběji, čtení přeruš. Co můžeš očekávat? Občas se začneš dotýkat
stavu vnitřního ticha. Jak na to zareaguješ? Jedna věc je, že se již nebudeš
obtěžovat mluvením. (Modlit se v této chvíli nahlas nebo jakýmkoli jiným
konvenčním způsobem by tě odtahovalo od vnitřního prožívání a táhlo zpět k
vnější povrchové modlitbě.) Ticho tě bude přitahovat, takže nebude důvodu, aby
ses nutil k mluvení. Avšak nemluvíš-li, co máš dělat? Nic! Prostě se poddej
tomuto vnitřnímu tažení! Poddej se dvoření svého ducha. Tvůj duch tě táhne
hlouběji dovnitř. Ještě jedno slovo. Při veškerém prožívání Krista je nejmoudřejší
vzdát se jakékoli ustálené formy či vzorce či způsobu. Místo toho se cele odevzdej
vedení Ducha svatého. Když budeš následovat svého ducha, bude každé tvé
setkání s Pánem dokonalé… bez ohledu na to, o jaké setkání půjde.
