dopisy. Doručeno jí bylo jen několik z těchto dopisů. Alespoň na část těchto
dopisů jí bylo dovoleno odepsat. Několik odpovědí Jeanne Guyonové se
zachovalo. Jeden dopis byl odpovědí ženě, která si přečetla právě tuto knihu a
prosila o odpověď na několik praktických otázek. Sluší se tuto knihu uzavřít
několika výňatky z tohoto pozoruhodného dopisu.
„S velkým potěšením se dozvídám, jak ti Bůh projevil svou milost, a vidím, jak tvá
duše duchovně pokročila. Kéž Bůh dokoná dílo, které v tobě začal! Jsem si jista, že
budeš-li nadále věrná, Bůh toto dílo dokoná. Ó nevýslovné štěstí patřit Ježíši
Kristu! Patřit Ježíši Kristu je pravý balzám, který oslazuje všechny ty bolesti a
zármutky, jež tak neodlučitelně patří k našemu pozemskému životu.
Dovol mi několik praktických poznámek.
Při čtení se tu a tam zastav: oddej se očekávání na Boha a modlitbě mlčení. To čiň
zvláště po přečtení oddílu, který se tě dotkl. Cos přečetla, ať náležitě působí. Reaguj
na to, cos uvnitř vnímala. Reaguj na Jeho dotek. Budeš-li takto číst, bude tě četba
vzdělávat a živit tvou duši. Ano, tvá duše a tvůj duch potřebují pokrm právě tak,
jako tvé tělo. Pokud tvá duše není něčím živena, bude duchovně uvadat a chátrat.
Nebude mít z čeho čerpat sílu.
Co se týče tvého těla, doporučuji ti, aby ses do jeho umrtvování nepouštěla sama. Tvé
chatrné zdraví ti to nedovoluje. Kdybys měla silné tělo a ovládala tě chuť k jídlu,
pravděpodobně bych ti radila jinak. Ale je umrtvování, které ti vřele doporučuji.
Umrtvuj vše, co zůstává z tvých porušených zálib a tužeb; umrtvuj svou vůli;
umrtvuj své choutky, své sklony; věci, k nimž přirozeně tíhneš; své návyky. Například
nauč se trpělivě snášet utrpení. Bůh často pošle do tvého života utrpení, a snad i
velké. Je to Jeho dílo; On o tom rozhodl; přijmi je. Nauč se strpět vše, co se ti přihodí
– dokonce i zmatek – ale uč se tak činit pouze z lásky k Bohu. Přijímej vše, ať už s
tebou špatně jednají, ignorují tě nebo ti cokoliv přijde do cesty.
Shrnuji: Můžeš umrtvovat své já tím, že budeš vždy vyrovnaně snášet vše, co
odporuje tvému přirozenému životu. Umrtvuj pocity nesouhlasu, které se v tobě
zvednou, když do tvého života vstoupí něco nepříjemného. Tak se sjednocuješ s
utrpeními Krista. Hořké kapky, pravda. Ale když je užíváš, poctíš tím kříž.
Obzvláště uctíš dílo kříže tím, když zcela zemřeš všemu, co je okázalé a co tě láká.
Ale k této smrti nedochází zvenčí. Umrtvování a smrt se děje uvnitř. Nauč se tedy
lekci, jak se stávat maličkým, stávat se ničím. Člověk, který se postí-opouštěje
všechny věci, po nichž nenáležitě prahne jeho chuť – činí dobře. Avšak křesťan, který
se postí tak, že opouští své vlastní touhy a svou vlastní vůli a krmí se pouze vůlí Boží,
činí daleko lépe. Toto nazývá Pavel obřízkou srdce.
A konečně, zdá se mi, žes dosud dosti nepokročila v modlitbě mlčení po delší
nepřerušovanou dobu. Myslím, že bys raději měla modlitbu mlčení spojit s
mluvenou modlitbou. Dej průchod takovýmto slovům:
„Ó můj Bože, kéž jsem cele Tvá.“
„Kéž Tě miluji jen a jen pro Tebe samého, neboť Ty jsi nekonečně krásný.“
„Ó můj Bože, buď mi vším! Nechť vše ostatní je mi ničím.“
Přinášej mu taková a podobná slova; přinášej je ze svého srdce. Mám však za to, že
tato vyjádření by měla být oddělena krátkými intervaly mlčení. Právě tak si
postupně vytvoříš důležitý návyk modlitby mlčení. Co nejčastěji přijímej Večeři Páně.
Ježíš Kristus, který je v tomto ustanovení, je chléb života. On živí a oživuje naše
duše.
„Budu tě Pánu připomínat, když se Mu budu klanět. Kéž On zřídí své království ve
tvém srdci a vládne a kraluje v tobě!“
Jeanne Guyon
z vězení v St. Antoine
