Nyní ses
poněkud seznámil s modlitbou Písma a patřením na Pána neboli očekáváním v Jeho
přítomnosti. Předpokládám, že jsi tyto dvě cesty přicházení k Pánu použil.
Prošel jsi první nemotornou fází, a nyní jsi vstoupil do pravé zkušenosti.
Nyní
pokračujme a uvažujme o hlubší rovině zkušenosti s Pánem, to jest hlubší úrovni
modlitby. Někteří popsali tuto druhou úroveň zkušenosti jako »víru a ztišení«.
Jiní o tom mluví jako o »modlitbě prostoty«. Tomuto označení dávám přednost.
Dejme tomu, že sis osvojil modlitbu Písma a očekávání přítomnosti Pána se
ztišenými smysly, a tyto modlitby se staly součástí tvého života. Je-li tomu
tak, zjistil jsi, že nyní je mnohem snazší přicházet k Pánu a poznávat Jeho
přítomnost. Avšak chtěla bych ještě jednou připomenout, že co jsem zde zatím
napsala, bylo určeno těm, kteří Krista teprve poznávat začínají. Když jsi
začal, bylo pro tebe velmi obtížné přikázat své těkající mysli a ukáznit ji.
Bylo ti obtížné neustále se obracet
dovnitř ke svému duchu. Poznenáhlu se ti tato věc stávala přirozenější a
snadnější. A nyní modlitba se ti stala snadnou, sladkou a přirozenou – i velmi
rozkošnou. Postupně poznáváš, že modlitba je ta pravá cesta, ta skutečná cesta
nalézání Boha. A jakmile si Ho nalezl, radostně provoláš: »Mast rozlitá jméno
tvé! « (Píseň Šalomounova 1,3) Snad si myslíš, že tě nyní povzbudím, abys touto
velmi úspěšnou cestou šel dál. Místo toho tě chci povzbudit k tomu, abys svůj
kurs maličko změnil. Tím zřejmě opět dojdeš k bodu, kdy můžeš být poněkud
zklamán. Vydat se na novou cestu k objevování Pána znamená vždy se střetnout s
potížemi na počátku! Proto bych tě chtěla povzbudit, abys od tohoto bodu měl
věřící srdce. Nesmíš se nechat odradit. Budeš-li se snažit vejít do hlubšího
vztahu s Pánem, budou tu po cestě jisté potíže.
Nyní, když
jsme si toto řekli, podívejme se na tuto novou úroveň modlitby. Především, do
Boží přítomnosti vstup vírou. Když jsi tam před Ním, obracej se stále dovnitř
ke svému duchu, dokud se tvá mysl nesebere a ty se před Ním dokonale neztišíš.
Nyní, když se celá tvá pozornost konečně obrátila dovnitř a tvá mysl se upřela
na Pána, zůstaň prostě na chvíli v tichosti před Ním. Snad se začneš radovat z
prožívání Pánovy přítomnosti. Je-li tomu tak, nesnaž se na něco myslet. Nesnaž
se něco říci. Nesnaž se něco dělat! Dokud přítomnost Pána vnímáš, prostě zůstaň
tam. Zůstaň před Ním právě tak, jak jsi. Vědomí Jeho přítomnosti nakonec začne
odeznívat. Když k tomu dojde, vyjádři Pánu několik slov lásky a prostě vzývej
Jeho jméno. Čiň tak tiše a pokojně s věřícím srdcem. Tím budeš znovu přiveden
zpět do Jeho sladké přítomnosti! Objevíš, že ses znovu vrátil na ono sladké
místo čiré radosti, kterou jsi právě prožil! Jakmile se jeho sladká přítomnost
vrátí ke své plnosti, opět se před Ním ztiš. Dokud je blízko, snaž se nehýbat.
Oč tu jde? Co chci říci? V tobě je oheň, a ten ubývá a narůstá. Když ubývá,
musí se jemně rozdmýchat, ale jen jemně. A právě když se rozhoří, opět všeho
svého úsilí zanechej. Jinak ten oheň můžeš udusit.
Toto tedy
je druhá rovina modlitby – druhá úroveň prožívání Ježíše Krista. Až se dostaneš
na konec, vždy tam před Pánem tiše chviličku zůstaň. Velmi důležité také je,
aby ses vždy modlil s věřícím srdcem. Modlit se s věřícím srdcem je na modlitbě
to nejdůležitější! Než kapitolu ukončíme, ráda bych s tebou promluvila o tom,
jaké motivy srdce tě k hledání Pána vedou. Proč vůbec k Pánu přicházíš?
Přicházíš k Němu pro tu sladkost? Přicházíš k Němu proto, že být v Pánově
přítomnosti je rozkošné? Dovol, abych ti doporučila vyšší cestu. Když přicházíš
k Pánu modlit se, přines Mu srdce plné lásky, lásky, která nehledá nic pro
sebe. Přines srdce, které nehledá nic od Pána, ale touží pouze po tom, aby se
Mu zalíbilo a činilo jeho vůli. Dovolte, abych vám to ilustrovala. Pomysli na
nějakého sluhu. Sluha dobře pečuje o svého pána; avšak pokud tak činí pouze pro
odměnu, není hoden uznání. A tak, milý křesťane, když se přicházíš modlit Pánu,
nepřicházej pro duchovní potěšení. Nepřicházej ani kvůli prožívání svého Pána.
Proč tedy? Přicházej jen, abys potěšil Jeho. Když jsi tam, jestliže On chce
vylít ze svého nezměrného požehnání, přijmi to. Avšak jestliže tvá mysl těká,
přijmi to. Anebo máš-li při modlitbě nesnáze, přijmi to. Radostně přijmi,
cokoli ti On touží dát. Věř, že cokoliv se stane, právě to ti chce On dát!
Dovolte, abych vám to zopakovala, neboť je to velmi důležité! Zvláště je
důležité pro tvůj další růst v prožívání Krista. Přijmi vírou, že cokoliv se
stane, právě to si On v té chvíli přeje. Přicházíš-li k Pánu takto, shledáš, že
tvůj duch je upokojen bez ohledu na to, v jakém stavu či podmínkách se
nacházíš. Naučíš-li se přicházet k Pánu s takovýmto postojem, nepropadneš
zmatku, jestliže se Pán od tebe odtáhne. Čas duchovní vyprahlosti ti bude
stejný, jako čas duchovní hojnosti. Budeš k obojímu přistupovat stejně. Jak to?
Protože ses naučil milovat Boha jen z lásky k Němu, nikoli pro Jeho dary, ba
ani ne pro Jeho vzácnou přítomnost.
