Tuto
kapitolu bych chtěla věnovat vám, kteří neumíte číst. [Milý čtenáři, prosím, abys tuto kapitolu nevynechával – i tobě může být velkou pomocí. Uvědom si, že až do minulého století velká část světové populace neuměla číst. Jeanne Guyon se těmto prostým lidem věnovala.] Jelikož neumíš číst,
můžeš se oproti jiným křesťanům cítit handicapován. Můžeš mít pocit, že k
poznání hlubin svého Pána nejsi způsobilý. Avšak ve skutečnosti jsi vpravdě
požehnaný. Požehnání negramotnosti je v tom, že tvým čtením se může stát
modlitba! Což nevíš, že největší knihou je sám Ježíš Kristus? Je knihou, která
byla popsána zevnitř i zvenčí. On tě naučí všemu. Čti Ho! Drahý příteli,
nejprve se musíš naučit, že »království Boží je ve vás«. (Lukáš 17,21) Toto
království nikdy nehledej tam někde, ale uvnitř. Jakmile si uvědomíš, že
království Boží je uvnitř tebe, a tam je můžeš nalézt, prostě jdi k Pánu. Když
k Němu přicházíš, jdi v hluboké lásce; jdi k Němu velmi tiše a pokorně; jdi k
Němu v hlubokém uctívání. Jak k Němu přicházíš, pokorně uznej, že On je vším.
Vyznej Mu, že ty nejsi nic.
Zavři oči
pro vše, co je kolem; rozevři vnitřní oči své duše, obraceje je ke svému duchu.
Slovem: veškerou pozornost věnuj hlubokým místům uvnitř své bytosti. Potřebuješ
pouze věřit, že v tobě přebývá Bůh. Tato víra a jen tato víra tě přivede do
Jeho svaté přítomnosti. Nedovol své mysli potulovat se, ale jak jen je možno
udržuj ji v poddanosti. Jakmile jsi v přítomnosti Pána, buď před Ním tichý a
mlčenlivý. A nyní tam, v Jeho přítomnosti, prostě začni opakovat modlitbu Páně.
Začni slovem »Otče«. Dovol, aby se toto slovo ve svém plném významu hluboce
dotklo tvého srdce. Věř, že Bůh, který žije uvnitř tebe, je vskutku takto
ochoten být tvým Otcem. Vylij Mu své srdce, jako malé dítě vylévá srdce svému
otci. Nikdy nepochybuj o hluboké lásce Otcově k tobě. Nikdy nepochybuj o Jeho
touze tě slyšet. Vzývej Jeho jméno a zůstaň před Ním chviličku v tichosti.
Zůstaň tam, čekaje, dokud ti nezjeví své srdce. Když k Němu přicházíš,
přicházej jako slabé dítě, jako někdo ušpiněný a těžce zraněný – dítě, které je
zraněno neustálými pády. Přijď k Pánu jako někdo, kdo nemá žádnou vlastní sílu;
přijď k Němu jako někdo, kdo nemá moc sám sebe očistit. Pokorně předlož svůj
žalostný stav pohledu Otce. A když tam očekáváš před Ním, vyjádři mu někdy
slovo lásky a slovo zármutku nad svými hříchy. Pak prostě chvíli čekej. Pak
ucítíš, kdy je čas jít dál; když ta chvíle přijde, prostě v modlitbě Páně
pokračuj.
Když vyslovuješ slova: »Přijď království tvé, « vzývej svého Pána,
Krále slávy. Aby v tobě vládl. Vzdej se Bohu, aby On mohl v tvém srdci konat
to, oč ses tak dlouho marně snažil. Uznej před Ním Jeho právo nad tebou
vládnout. V určitém bodě tohoto setkání s Pánem hluboko uvnitř pocítíš ve svém
duchu, že je čas prostě v tichosti před Ním spočívat. Máš-li takovýto pocit,
nepřecházej k dalšímu slovu – dokud tento pocit trvá. Víš, je to sám Pán, který
tě udržuje v tichosti. Když tento pocit očekávání před Ním přejde, opět jdi k
dalšímu slovům modlitby Páně.
»Buď vůle
tvá jako v nebi tak i na zemi. « Když se modlíš tato slova, pokoř se před Pánem
a vážně jej pros, aby dokonal svou plnou vůli v tobě skrze tebe. Vydej své
srdce do Jeho rukou. Vydej svou svobodu do Jeho rukou. Přiznej svému Pánu jeho
právo konat s tebou, jak se Jemu líbí. Víš, co je Boží vůle? Jeho vůle je, aby
Ho Jeho děti milovaly. Proto když se modlíš: »Pane, buď vůle tvá, « žádáš
vlastně Pána, aby ti dovolil milovat Jej. Tak Jej začni milovat! A když tak
činíš, snažně ho pros, aby ti dal Svou lásku. To vše, co jsem ti právě popsala,
se uskuteční velmi sladce a velmi pokojně jen skrze modlitbu.
Podívejme
se nyní na jinou možnost. Může nastat chvíle, kdy jsi s Pánem a přeješ si
modlitbu Páně odložit. Snad si budeš přát přijít k Němu jako ke svému pastýři.
Přijď tedy k Němu jako ovce, která hledá pastýře pro Jeho opravdový pokrm. Když
k Němu přicházíš, vyjádři se asi takto: »Ó milující Pastýři, krmíš své stádo
sebou samým, a ty vpravdě jsi mým denním chlebem. « Patří se, abys všechny své
potřeby přinesl svému Pánu. Avšak ať činíš cokoli, čiň tak ve víře v jedno: že
Bůh se nalézá uvnitř tebe. Uvědomuji si, že můžeš být jedním z těch, kteří si
pro modlitbu vytvořili určitý rituál, postupují podle určitého vzorce. Rituály,
které sis osvojil, by ses neměl zatěžovat. Není třeba neustále opakovat
nazpaměť naučené modlitby. Místo toho opakuj modlitbu Páně tak, jak jsem
popsala. To ve tvém životě přinese hojné ovoce.
Drahé
dítko Boží, všechny tvé představy o tom, jaký Bůh skutečně je, nevedou k
ničemu. Nesnaž se o to, ale prostě věř, že je přítomen. Nikdy se nesnaž
představovat si, jak Bůh asi vypadá. Neexistuje metoda, podle níž by Bůh mohl
zapadnout do tvého konceptu. Co tedy máš dělat? Snaž se patřit na Ježíše Krista
ve svém nejvnitřnějším bytí, ve svém duchu. Uzavřeme tuto kapitolu tím, že se
podíváme na třetí cestu, na které se můžeš začít hlouběji setkávat se svým
Pánem. Můžeš k Pánu přijít tak, že k Němu budeš vzhlížet jako ke svému Lékaři.
Přines Mu všechny své nemoci, aby je uzdravil. Avšak když k Němu přicházíš,
nebuď úzkostlivý ani nedočkavý. A když k Němu přicházíš, čas od času se zastav.
Toto období čekání v tichosti před Pánem se bude postupně prodlužovat! A dále,
tvé vlastní úsilí při modlitbě bude menší a menší. A nakonec nadejde chvíle,
kdy On nad tebou získá úplnou vládu, kdy se neustále budeš poddávat tomu, co v
tobě koná Bůh. Jak vidíš, co začalo jako něco velmi prostého, bude růst!
Poroste to, až se stane velmi reálným a vitálním vztahem mezi tebou a živým
Bohem. Když s Pánovou přítomností získáš opravdovou zkušenost, vlastně objevíš,
že sis postupně to ticho a pokojné spočinutí přicházející s Jeho přítomností
zamiloval. V Jeho přítomnosti je nádherné potěšení. Toto nádherné potěšení z
Jeho přítomnosti tě nyní uvede k další úrovni modlitby! K této druhé úrovni
modlitby přejdeme v další kapitole. Tuto hloubku modlitby mohou prožít všichni
věřící, prostí i učení.
