Předmluva Jeanne Guyon

napsáno v 2. polovině 17. století

Tato velmi prostě sepsaná knížečka nebyla určena k publikování. Napsala jsem ji jen pro několik lidí, kteří z celého srdce toužili milovat Boha. Avšak pro užitek, který při čtení rukopisu přijali, mnozí mě prosili o kopii pro sebe. Právě pro tyto žádosti jsem knížečku svěřila tisku. Knihu jsem ponechala v její původní prosté podobě. Neobsahuje kritiku nauk druhých, kteří psali o duchovních věcech. Naopak tyto nauky potvrzuje. Nyní celou knihu předávám soudu učených a zkušených, leč s touto prosbou: prosím, neulpívejte na povrchu, ale pronikněte k tomu, co jsem spisem sledovala: aby celý svět miloval Boha a sloužil mu způsobem, který je snažší a prostší, než si kdo dokáže představit. Záměrně jsem knihu psala pro ty drahé prosté následovníky Ježíše Krista, kteří nejsou schopni intenzivního studia, kteří však touží být cele vydáni Bohu. Čtenář, který přistupuje k této knize bez předsudků, nalezne pod povrchem prostých výrazů skrytý, utajený žár (svaté pomazání). Ten jej bude podněcovat k tomu, aby hledal ono vnitřní štěstí, jehož se všichni Pánovi učedníci snaží zmocnit a těšit se z něj.

Řekla jsem, že dokonalosti lze dosáhnout snadno, a je to pravda. Ježíš Kristus je dokonalost, a hledáme-li jej uvnitř sebe, snadno jej nalezneme. Snad namítneš: »Cožpak Pán neřekl: „Hledati mne budete, ale nenaleznete.?“ « (Jan 7,34) Ach, ale tvůj Pán, který si nemůže protiřečit, také řekl: »Hledejte, a naleznete. « (Matouš 7,7)

Ano, je to pravda. I kdybys Pána hledal – jestliže nejsi ochoten přestat hřešit – nenalezneš jej. Proč? Protože jej hledáš tam, kde není. Proto je řečeno: »Zemřete ve svých hříších. «

Avšak dáš-li si tu práci a budeš jej ve svém srdci hledat, a jestliže upřímně opustíš své hříchy, aby ses mu přiblížil, pak jej spolehlivě nalezneš. Uvědomuji si, že vyhlídka »zbožného života« je pro většinu křesťanů hrozivá. A na modlitbu se dívají jako na cosi velmi obtížného. Proto ztrácejí odvahu na samém počátku, obávajíce se vůbec vykročit. Pravda je, že když zvažuješ potíže nového podniku, může to v tobě vyvolat zoufalství a nebude se ti chtít ani začít. Na druhé straně žádoucnost takovéhoto dobrodružství – a myšlenka, že cíle lze dosáhnout snadno – vede k tomu, že se do toho dáš s plnou vervou. Tato kniha tudíž osvětluje cestu k tomu, co je tak žádoucí, k potěšení a prospěchu, a ke dvěma tak snadným věcem: modlitbě a zbožnosti. Ó kéž bychom se nechali přesvědčit o Boží dobrotě k nám, jeho dětem, i o jeho touze se nám zjevit! Již bychom nesledovali svá sobecká přání. Již bychom se nenechali tak snadno odradit od hledání toho, co On nám touží dát.
  
„Kterýž ani vlastnímu Synu svému neodpustil, ale za nás za všecky vydal jej, i kterak by tedy nám s ním všech věcí nedal?“ Římanům 8,32

Potřebujeme jen trochu odvahy a vytrvalosti. Vlastně v těch pozemských věcech máme obojího dosti, ale vůbec ne v tom jediném, na čem opravdu záleží (Lukáš 10,42). Někteří z vás snad pochybují, že Boha lze nalézt tak snadno. Je-li tomu tak, nevěřte mi jen proto, že to říkám. Raději si zkus sám, co ti předkládám. Jsem si jista, že tvoje zkušenost tě přesvědčí, že realita je daleko nádhernější než má slova. 

Drahý čtenáři, čti tuto knížečku s upřímným a otevřeným duchem. Čti s poníženou myslí a nesnaž se kritizovat. Budeš-li takto číst, nepochybně budeš sklízet užitek. Psala jsem tuto knihu s touhou, aby ses cele vydal Bohu. Prosím, přijmi tuto knihu se stejnou touhou ve svém srdci.

Tato kniha nemá jiný cíl než pozvat ty, kteří jsou prostí a jako děti, k jejich Otci… k Otci, který velmi rád vidí pokornou důvěru svých dětí a je zarmoucen jejich nedůvěrou. Proto s upřímnou touhou po své vlastní spáse nehledej v této knize nic než lásku Boží.  S takovýmto očekáváním tuto lásku nepochybně zakusíš. Neříkám, že tato cesta je lepší než někoho jiného, pouze poctivě zvěstuji – na základě zkušenosti své i jiných – radost, kterou jsem nalezla v následování Pána na této cestě. Existuje mnoho jiných témat, jichž bychom se mohli dotknout – věcí velkého duchovního významu – ale poněvadž se bezprostředně nevztahují k našemu hlavnímu tématu – prožívání Ježíše Krista, pominuli jsme je. Bezpochyby tu nenaleznete nic, co by vás mohlo urazit, budete-li jen knížku číst ve stejném duchu, v němž byla psána. A s ještě větší jistotou mohu říci, že kdo se vážně zkusí jít touto cestou, shledá, že jsem psala pravdu.
  
Ó svatý Ježíši, ty sám miluješ prosté a nevinné. Tvým »potěšením je přebývat se syny lidskými« (Přísloví 8,31), s těmi, kteří jsou ochotni stát se »pacholátky« (Matouš 18,3). Jen Ty můžeš způsobit, aby tato knížka přinesla nějaký užitek. Milovaný Pane, vepiš ji do srdcí těch, kdo ji čtou, a veď je, aby Tě hledali ve svém nitru. Tam odpočíváš jako v jeslích, čekaje na důkazy jejich lásky, abys jim oplatil svým svědectvím. Ó, je pravda, je jejich chyba, že neprožívají vše, co jim chceš dát. A přece je opravdu na Tobě – ó Dítě Všemohoucí, Lásko nestvořená, tiché a vše zahrnující Slovo – učinit, aby Tě milovali, z Tebe se těšili a Tebe chápali. Ty to můžeš učinit, a já vím, že to v této knížce učiníš, neboť patří výhradně Tobě; vyšla jen z Tebe a ukazuje jen na Tebe!



Jeanne Guyon

Grenoble

(kolem roku 1685)