Chtěla
bych tě oslovit, jako bys byl začátečníkem v Kristu, jako někoho, kdo se Ho
snaží poznat. Dovol, abych ti předložila dva způsoby jak přijít k Pánu. První
nazvu »modlení se Písma«; druhý nazvu »patření na Pána« neboli »očekávání v
Jeho přítomnosti«.
»Modlení se Písma« představuje jedinečný způsob práce s
Písmem; zahrnuje čtení i modlitbu. Jak začít? Obrať se k Písmu; vyber si
některý oddíl, který je jednoduchý a dosti praktický. Potom přijď k Pánu.
Přicházej tiše a pokorně. Tam, před Ním, pročítej malý úsek Písma, který sis
otevřel. Čti pečlivě. Soustředěně a tiše vnímej, co čteš. Chutnej to a zažívej.
Dříve jsi snad při čtení Písma rychle přecházel z jednoho verše na druhý, dokud
jsi celý oddíl nepřečetl. Snad ses snažil najít jádro daného oddílu. Avšak
přicházíš-li k Pánu skrze »modlení se Písma«, nečteš rychle; čteš velmi pomalu.
Nepřecházíš z jednoho oddílu na druhý, dokud jsi svými smysly neuchopil samotné
jádro toho, cos četl. Pak snad budeš chtít tento oddíl Písma, který se tě
dotekl, vyjádřit modlitbou. Poté, co jsi něco z tohoto oddílu uchopil a poznal,
že jsi z něj vytáhl esenci a vyčerpal hlavní smysl, pak zvolna, klidně a
pokojně přejdi k další části oddílu. Když tvůj čas s Pánem skončí, budeš
překvapen, že jsi přečetl velmi málo, pravděpodobně ani ne půl stránky.
»Modlení se Písma« se nehodnotí podle toho, kolik jsi přečetl, ale jakým
způsobem jsi přečetl. Čteš-li rychle, přinese ti to malý užitek. Budeš jako
včela, která se letmo dotkne okraje květu. Avšak při tomto novém způsobu čtení
s modlitbou se musíš stát včelou, která proniká do hlubin květu. Vnoříš se
hluboko, abys sebral jeho nejhlubší nektar. Samozřejmě, Písmo lze číst za
účelem bádání a studia – nikoliv však v našem případě. Takovéto badatelské
čtení ti nepomůže, jde-li o věci Boží! Abys přijal nějaký hlubší, vnitřní
užitek z Písma, musíš číst tak, jak jsem popsala. Vnořit se do samotných hlubin
slov, jež čteš, dokud se ti nerozbřeskne zjevení jako sladké aroma. Jsem si
jista tím, že budeš-li takto postupovat, budeš postupně prožívat velmi bohatou
modlitbu plynoucí z nitra tvé bytosti.
Přejděme
nyní k druhému způsobu modlitby, o němž jsem se výše zmínila. Druhý způsob
modlitby, který jsem popsala jako »patření na Pána« neboli »očekávání na Pána«,
také využívá Písma, avšak nikoli při jeho vlastní četbě. Pamatuj, obracím se ne
tebe jako na nově obráceného. Nuže, předkládám ti druhý způsob jak se setkat s
Kristem. A tato druhá cesta ke Kristu, i když budeš užívat Písmo, sleduje úplně
jiný účel, odlišný od »modlení se Písma«. K tomuto účelu si odděl zvláštní čas,
kdy budeš moci očekávat jen na Něj. Při »modlení se Písma« hledáš Pána v tom,
co čteš, v samotných slovech. Na této cestě je tudíž v ohnisku tvé pozornosti
obsah Písma. Tvým cílem je vzít si z daného oddílu vše, co ti odhaluje Pána.
A co je
cílem té druhé cesty? Při »patření na Pána« přicházíš k Pánu úplně jinak. V
tomto bodě bych ti snad měla sdělit, co ti při očekávání na Pána bude činit
největší potíž. Souvisí to s tvou myslí. Tvá mysl má silný sklon těkat a
vzdalovat se od Pána. Proto, když přicházíš před Pána, abys seděl v Jeho
přítomnosti a patřil na Něj, užívej Písma k tomu, abys ztišil svou smysl. Cesta
k tomu je vskutku velmi prostá. Nejdříve přečti oddíl Písma. Jakmile začneš
vnímat Pánovu přítomnost, obsah toho, co jsi přečetl, již není důležitý. Písmo
posloužilo svému účelu – ztišilo tvou mysl; přivedlo tě k Němu. Abys to snáze
pochopil, dovol, abych ti popsala cestu, kterou přicházíš k Pánu prostě jen
tím, že na Něj patříš a že na Něj očekáváš. Začneš tím, že si vyhradíš čas pro
Pána. Když pak k Němu přicházíš, přicházej v tichosti. Obrať své srdce k
přítomnému Bohu. Jak se to dělá? To je také velmi prosté. Obracíš se k Němu
vírou. Vírou věříš, že jsi vstoupil do přítomnosti Boha. Pak, když jsi před Pánem, začni číst nějaký
oddíl Písma. Když čteš, na chvilku se zastav.
Udělej si
kratinkou přestávku. Zastavil ses, abys upřel mysl na Ducha. Vnitřně – jsi svou
mysl upřel na Krista. Měl bys mít stále na paměti, že tak nečiníš proto, abys z
přečteného cosi pochopil; nýbrž čteš, abys odvrátil svou mysl od vnějších věcí
k hlubinám své bytosti. Nejsi tu, aby ses tu učil nebo četl, ale jsi tu, aby
zakoušel přítomnost svého Pána! Když jsi před Pánem, zdržuj své srdce v Jeho
přítomnosti. Jak? I toto čiň vírou. Ano, vírou můžeš držet své srdce v
přítomnosti Pána. Nyní, čekaje před Ním, obrať celou svou pozornost ke svému
duchu. Nedovol své mysli bloudit. Začne-li tvá mysl bloudit, pouze obrať svou
pozornost zpět do nitra své bytosti. Nebudeš bloudit, nebudeš těkat – budeš tu
svoboden – svoboden od jakéhokoli vnějšího rozptylování, a přiblížíš se Bohu.
(Pána můžeš nalézt jen ve svém duchu, v záhybech své bytosti, ve svatyni
svatých; tam přebývá. Jednou Pán slíbil, že přijde a učiní si v tobě příbytek –
Jan 14,23. Slíbil, že tam se bude setkávat s těmi, kteří Ho uctívají a činí
Jeho vůli. Pán se s tebou setká v tvém duchu. Svatý Augustin jednou řekl, že na
počátku své křesťanské zkušenosti ztratil mnoho času tím, že se snažil nalézt
Pána zvnějšku, a nikoli obrácením se dovnitř.) Jakmile se tvé srdce vnitřně
obrátí k Pánu, budeš vnímat Jeho přítomnost. Budeš schopen zaznamenat Jeho
přítomnost mnohem ostřeji, protože tvé vnější smysly se nyní velmi zklidnily a
ztišily. Tvou pozornost již nepoutají vnější věci ani povrchní myšlenky; místo
toho se tvá mysl začíná sladce a tiše plnit tím, co jsi četl, tímto dotekem
Jeho přítomnosti. Ó nikoli, o tom, co jsi četl, nebudeš přemýšlet, nýbrž se tím
sytit. Z lásky k Pánu užíváš své vůle k tomu, abys udržel svou mysl v tichosti
před Ním. Když ses dostal až sem, musíš dopřát své mysli odpočinek.
Jak popsat
co dál? V tomto velmi pokojném stavu vše, čehos okusil, pozři. Nejprve se ti to
může zdát těžké, ale snad se mi podaří ti ukázat, jak je to prosté. Cožpak ses
nikdy nepotěšil vůní chutného pokrmu? Avšak dokud jsi nebyl ochoten pokrm
pozřít, nepřijals žádnou výživu. Nejinak je tomu s tvou duší. V tomto tichém,
pokojném stavu prostě přijmi, co je tu výživného. Tak jednoduché!
A co věci,
které nás rozptylují? Dejme tomu, že tvá mysl začíná těkat. Jakmile se tě
hluboce dotekl Duch Páně a nyní jsi rozptylován, dbej na to, aby se tvá
roztěkaná mysl vrátila k Pánu. To je ta nejsnadnější cesta, jak to, co nás
zvnějšku rozptyluje, překonat. Když tvá mysl zbloudila, nesnaž se s tím
vyrovnat tím, že upoutáš svou mysl na něco jiného. Chápeš, jestliže věnuješ
pozornost svým myšlenkám, svou mysl jen rozjitříš a ještě více podráždíš. Místo
toho se od své mysli odvrať! Vždy se obracej k Pánově přítomnosti v sobě. Tak
čině, vyhraješ válku nad svou těkavou myslí, aniž by ses kdy přímo zapojil do
boje! Dříve než tuto kapitolu ukončíme, chci upozornit na jeden nebo dva další
body. Promluvme o Božím zjevení. Dříve jsme při četbě měli ve zvyku přecházet
od jednoho tématu k druhému. Avšak nejlepším způsobem jak porozumět tajemstvím
skrytým ve zjevení Božím a jak se z nich plně radovat je dovolit, aby se nám
hluboce vtiskly do srdce. Jak? Můžeš tak učinit tím, že budeš v tomto zjevení
přebývat právě tak dlouho, dokud vnímáš Pána. Nepřecházej rychle z jedné
myšlenky na druhou. Zůstávej u toho, co ti zjevil Pán; zůstávej tam právě tak
dlouho, dokud vnímáš, že je tam i Pán. Ovšem když se pustíš do toho odvážného
podniku, zjistíš, že uvést mysl pod kontrolu je obtížné. Proč je tomu tak? Protože
za mnohá léta si tvá mysl navykla bloudit po celém světě, jak se jí zachtělo;
takže nyní zde mluvím o tom, že sloužit znamená ukázňovat mysl. Buď si jist
tím, že jak si tvá duše bude stále a více zvykat upínat se k vnitřním věcem,
bude tento proces daleko snazší. Shledáš, že poddání tvé mysli Pánu bude
pokaždé snazší ze dvou důvodů. Prvním důvodem je, že po mnohé praxi si tvá mysl
vytvoří nový návyk obracet se hluboko dovnitř. Druhým důvodem je, že máš
milostivého Pána! Pánova největší touha je, aby ti zjevil sebe sama, a k tomu
ti dává hojnou milost. Dává ti zkušenost radosti ze své přítomnosti. Dotýká se
tě a Jeho dotek je tak rozkošný, že více než kdy předtím jsi v nitru tažen k
Němu.
