V poslední kapitole jsme mluvili o vstupu do hlubšího prožitku s Ježíšem Kristem.
Na samém počátku této cesty jsi zjistil, že jedinou potřebnou přípravou je tiché
čekání před Bohem. Totéž platí pro tuto novou úroveň. To již není vzácný
příležitostný prožitek; postupně se stává tvou denní zkušeností. Ve tvém nitru se
začne vylévat Přítomnost Boha. Nakonec ji budeš prožívat téměř bez přerušení.
Na začátku tě do Jeho přítomnosti vedla modlitba; nyní však, jak modlitba
pokračuje, ona sama se stává Jeho přítomností. Vlastně již nemůžeme říci, že tu
pokračuje modlitba. Ve skutečnosti tu pokračuje Jeho přítomnost. To modlitbu
přesahuje. Nyní prožíváš nebeskou blaženost. Začínáš objevovat, že Bůh je ti
důvěrněji přítomen než ty sám sobě, a začínáš si hluboce uvědomovat Pána. Při
každém z těchto prožitků s Pánem jsem již řekla, že jedinou cestou, jak jej nalézt,
je obrátit se dovnitř. Jen tam, jedině tam jej můžeš nalézt. Nyní objevíš, že jen co
zavřeš oči, jsi zahalen do modlitby. Užasneš, že ti tolik požehnal. Právě v tomto
bodě je tedy na místě, abys byl uveden do ještě dalšího prožitku, prožitku, který se
odehrává hluboko uvnitř. Tam se uvnitř tebe rodí niterný rozhovor s Bohem.
Tento rozhovor je velice příjemný, a to nejúžasnější je, že žádné vnější okolnosti jej
nemohou přerušit. Teď vidíš, kam až tě prostá modlitba, s níž jsi začal, může
dovést! O „modlitbě prostoty“ lze říci totéž, co bylo řečeno o moudrosti: „V ní se
scházejí všechny dobré věci.“ (Apokryfy)
A totéž lze říci o tomto hlubším prožitku s Pánem. Z nitra věřícího, který pokročil
až sem, vyvěrá zbožnost tak sladce a tak lehce, až se zdá, že tu tak sladce vyvěrá
jeho vlastní přirozenost. Pramen živé vody, který je uvnitř ducha, proráží a tryská
v hojnosti a přináší všeliké dobré ovoce. A co hřích? Zdá se, že v této chvíli je od
věřícího vzdálen. Když jsi vstoupil do této hlubší oblasti prožívání Ježíše Krista,
jak bys měl reagovat na okolnosti, na události kolem? Prostě zůstaň věrný. Tiše
odpočívej před Pánem. Nechť toto prosté tiché odpočívání v Něm je vždy
přípravou ke všemu. Pamatuj si: Tvým jediným cílem je, abys byl k přetékání
naplněn božskou přítomností Ježíše Krista a hluboko uvnitř byl připraven od Něj
přijmout, cokoliv se ti rozhodne udělit.
